Vzácné genetické delece jako příčina nízkého tělesného vzrůstu

Tělesná výška patří mezi polygenně dědičné znaky. Na naší tělesné výšce se sice nepochybně podílí i vlivy prostředí (děti s nedostatečnou výživou či chronickými chorobami proto rostou málo i přes dobrou genetickou výbavu) – přesto jde o tělesný znak s poměrně vysokou dědivostí. V současné době však o konkrétních genetických předpokladech pro dosažitelnou tělesnou výšku víme stále relativně málo.

Tvorba centromer je epigeneticky ovlivněná

Centromera – neboli primární konstrikce – je důležitou součástí eukaryotního chromozomu. Uplatňuje se především v průběhu buněčného dělení, kdy právě centromery mají významnou úlohu v interakci dělícího vřeténka (cytoskeletu) a samotných chromozomů. Abychom byli přesní, je třeba zmínit, že přesný kontakt mezi chromozomem (v oblasti centromery) a cytoskeletem zprostředkovává tzv.

Genetika a Biologie ve WikiSkriptech

WikiSkripta (www.wikiskripta.eu) jsou rozsáhlé internetové úložiště studijních materiálů pro studenty lékařských fakult. Tento projekt vznikl původně na půdě 1. LF UK v Praze, již dva roky je ale plně otevřen všem lékařským fakultám v ČR i v SR v rámci sítě MEFANET. Na rozdíl od Wikipedie zde není tvořen ucelený slovník, či encyklopedie, jednotlivé články svou strukturou či obsahem odpovídají spíše kapitolám v učebnici.

Dědičnost pohlavního chromozomu u mšic

Pohlavně vázaná dědičnost je vždy poněkud komplikovanější, než dědičnost nepohlavní. V případě člověka je pohlaví jedince udáno kombinací pohlavních chromozomů X a Y, přičemž kombinace XY je určující pro muže (samce) a kombinace XX pro ženy (samice). V případě některých druhů hmyzu je situace poněkud odlišná.

Jak genetika ovlivňuje hladinu testosteronu u mužů

Testosteron je pohlavní hormon, patřící mezi steroidy (konkrétně mezi androgeny). Tvoří se především v Leydigových buňkách varlete.

Havárie ve Fukušimě a riziko vývojových vad – půl roku poté.

Pustošivé zemětřesení o síle až 9 stupňů Richterovy škály a následná vlna tsunami zasáhly severovýchodní oblast Japonska před více než půl rokem (konkrétně 11. března 2011). Z hlediska příštích let a budoucnosti zdravotního stavu japonského obyvatelstva je tu však ještě jedna významná událost, která se zásadním způsobem zapsala do historie lidstva. Tou událostí je havárie v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi, která nastala jako následek kaskády patologických událostí po poškození objektu jaderné elektrárny vlnou tsunami.

Objeveny geny podílející se na regeneraci nervů

Vědcům z University of California v Sand Diegu se podařil významný objem z oblasti výzkumu regenerace nervové tkáně. V průběhu dvouletého výzkumu na modelovém organizmu (Caenorhabditis elegans) zkoumali celkem 654 (z evolučního hlediska vysoce konzervovaných) genů, které se podílejí na regenraci axonů. Axony jsou dlouhé výběžky nervové buňky (neuronu), které předávají nerový vzruch na další buňky.

100 let Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN

Ústav biologie a lékařské genetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze oslavuje v letošním roce stoleté výročí svého založení. Biologický ústav založil v rámci Lékařské fakulty Univerzity Karlovy 7. července 1911 profesor Vladislav Růžička (1870-1934) jako vůbec první biologický ústav na lékařských fakultách u nás.

Syndikovat obsah