Chtěla bych poradit
16) U rostliny rodu Leontondon dává křížení rostlin se širokými listy vždy potomstvo se širokými listy a křížení rostlin s úzkými listy vždy pouze potomstvo s úzkými listy. Z křížení širokolisté rostliny s úzkolistou však získáme potomstvo s listy, které jsou širší než u rostlin úzkolistých, ale užší než u rostlin širokolistých (mají intermediární šířku).
Jak bude vypadat složení potomstva po křížení rostlin s intermediární šířkou mezi sebou? Jaké rostliny a v jakém poměru získáme, zkřížíme-li úzkolistou rostlinu s rostlinou, která má intermedární šířku listu?
17) Při vzájemném zkřížení čistokrevných bílých slepic je potomstvo vždy bílé a při křížení čistokrevných černých vždy černé. Kuřata po zkřížení bílého a černého jedince mají však barvu, která se obvykle označuje jako “pestrá” nebo “holubí”.
Jakou barvu peří budou mít potomci bílého kohouta a pestré slepice? Budou-li se barevně lišit, v jakém poměru budou v potomstvu zastoupeni různě barevní jedinci? Jak bude vypadat potomstvo po vzájemném zkřížení pestrého kohouta s pestrou slepicí?
18) Rostliny červenoplodé velkoplodé odrůdy jahod dávají při vzájemném křížení vždy jen červenoplodé potomstvo a při vzájemném křížení rostlin běloplodé velkoplodé odrůdy vznikají vždy jen běloplodé rostliny. Výsledkem křížení červenoplodé rost. s běloplodou je potomstvo s plody růžovými.
Jak bude vypadat potomstvo, vznikající po vzájemném křížení dvou hybridních růžovoplodých rostlin?
Jaké získáme potomstvo, jestliže rostlinu plodící červené jahody sprášíme pylem růžovoplodého hybrida?
Jednoduché otázky na
Jednoduché otázky na Punnettův čtverec https://en.wikipedia.org/wiki/Punnett_square , akorát je třeba si správně určit druh dědičnosti.
16) křížením vznikají rostliny se středně širokými listy, tedy jde o neúplnou dědičnost. Pokud by širokolistá rostlina měla alely LL a úzkolistá rostlina ll, pak jejich kříženec bude mít alely Ll.
Tedy doplněním do Punnettova čtverce:
..... L .... l
L ...LL ...Ll
l ... Ll ... ll
Vlastně jde o úplně základní příklad, kdy křížíš dva heterozygoty a tedy dostaneš 25% potomků s jednou alelou (LL; tedy širokolisté rostliny), 25% potomků s druhou alelou (ll; tedy úzkolisté rostliny) a 50% heterozygotních potomků (Ll; tedy rostliny se střední šířkou listů).
17) Opět neúplná dědičnost, kde bílí ptáci mají alely AA, černí ptáci aa a jejich kříženci Aa, takže křížíš AA a Aa. Takže polovina potomků bude AA a polovina Aa, tedy polovina bílá a polovina pestrá/holubí.
V případě dvou pestrých ptáků jde o křížení dvou heterozygotů, viz 16)
18) Opět neúplná dědičnost. Vlastně se ptají na identické věci jako v 17, jenom pro jiný příklad.