Genetika - Biologie

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v listopadu 2011:

• Hádky o nejstaršího hominida, (ScienceWorld)
• Toxoplasma a ochota nechat se okrádat řezníkem, (ScienceWorld)
• Kmenové buňky při umělém množení připomínají nádory, (ScienceWorld)

Tělesná výška patří mezi polygenně dědičné znaky. Na naší tělesné výšce se sice nepochybně podílí i vlivy prostředí (děti s nedostatečnou výživou či chronickými chorobami proto rostou málo i přes dobrou genetickou výbavu) – přesto jde o tělesný znak s poměrně vysokou dědivostí. V současné době však o konkrétních genetických předpokladech pro dosažitelnou tělesnou výšku víme stále relativně málo.

Centromera – neboli primární konstrikce – je důležitou součástí eukaryotního chromozomu. Uplatňuje se především v průběhu buněčného dělení, kdy právě centromery mají významnou úlohu v interakci dělícího vřeténka (cytoskeletu) a samotných chromozomů. Abychom byli přesní, je třeba zmínit, že přesný kontakt mezi chromozomem (v oblasti centromery) a cytoskeletem zprostředkovává tzv.

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v říjnu 2011:

• Umělé „buňky" z tuků se množí díky DNA, (ScienceWorld)
• Morová epidemie chrání část evropské populace před AIDS, (ScienceWorld)
• Za srdeční hypertrofii asi můžou mitochondrie, (ScienceWorld)

WikiSkripta (www.wikiskripta.eu) jsou rozsáhlé internetové úložiště studijních materiálů pro studenty lékařských fakult. Tento projekt vznikl původně na půdě 1. LF UK v Praze, již dva roky je ale plně otevřen všem lékařským fakultám v ČR i v SR v rámci sítě MEFANET. Na rozdíl od Wikipedie zde není tvořen ucelený slovník, či encyklopedie, jednotlivé články svou strukturou či obsahem odpovídají spíše kapitolám v učebnici.

Pohlavně vázaná dědičnost je vždy poněkud komplikovanější, než dědičnost nepohlavní. V případě člověka je pohlaví jedince udáno kombinací pohlavních chromozomů X a Y, přičemž kombinace XY je určující pro muže (samce) a kombinace XX pro ženy (samice). V případě některých druhů hmyzu je situace poněkud odlišná.

Testosteron je pohlavní hormon, patřící mezi steroidy (konkrétně mezi androgeny). Tvoří se především v Leydigových buňkách varlete.

Pustošivé zemětřesení o síle až 9 stupňů Richterovy škály a následná vlna tsunami zasáhly severovýchodní oblast Japonska před více než půl rokem (konkrétně 11. března 2011). Z hlediska příštích let a budoucnosti zdravotního stavu japonského obyvatelstva je tu však ještě jedna významná událost, která se zásadním způsobem zapsala do historie lidstva. Tou událostí je havárie v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi, která nastala jako následek kaskády patologických událostí po poškození objektu jaderné elektrárny vlnou tsunami.

Co zajímavého jsme si mohli přečíst v září 2011:

• Jak rostliny přišly k hemoglobinu, (ScienceWorld)
• Vědci objevili nový gen Kufsovy choroby, (Česká Televize)
• Můžeme sníst informaci?, (OSEL)
• Světélkující GM kočky s odolností proti kočičímu AIDS, (OSEL)

Vědcům z University of California v Sand Diegu se podařil významný objem z oblasti výzkumu regenerace nervové tkáně. V průběhu dvouletého výzkumu na modelovém organizmu (Caenorhabditis elegans) zkoumali celkem 654 (z evolučního hlediska vysoce konzervovaných) genů, které se podílejí na regenraci axonů. Axony jsou dlouhé výběžky nervové buňky (neuronu), které předávají nerový vzruch na další buňky.